Krátkodobý versus dlouhodobý půst

Dostávám otázky ohledně toho po kolika půstech a jak dlouhých je možné tělo úplně očistit. Případně jestli je lepší jeden dlouhodobý půst nebo dva, tři a nebo každý týden jeden den po delší dobu.

Sama jsem v roce 2012 začala 8 denním půstem a pak následující 3 roky v dlouhodobých půstech pokračovala. Poslední dlouhodobý byl na podzim 2014 a to 21 dní. Teď jsem právě dovršila svůj první rok na pravidelných krátkých půstech. Jen abych upřesnila, za krátkodobý půst považuji 1 den až 3 dny. Je to doba půstu, po kterou i když pijeme jen vodu, tělo čerpá ze zásob energie (cukru) ve svalech a v játrech a ještě nepřejde na tzv. „vnitřní výživu“.

Před rokem jsem se rozhodla, že budu držet krátkodobé půsty. Původně jsem se chystala na 40 denní, ale moje tělo ho odmítlo. Psala jsem o tom v článku Zprávy duše a prána neobvykle. Udělala jsem v článku nějaké úpravy, tak si jej přečtěte, i když jste ho třeba četli před rokem.

S Henri Monfortem v Zahradě smyslů v Rudce pod Kunštátem v říjnu 2015.

Z dnešního pohledu to vnímám tak, že pro mě půsty znamenali/ znamenají zásadní předěl v mém životě.

Půst urychluje dozrávání vědomí.

Jednou věcí, která mě osobně vedla začít delším půstem, bylo to, že jsem mívala hypoglykémii.

Kdo ji má, ví, že když se pravidelně nenají, bude mu zle. Může to být špatně od žaludku, zvracení, třes rukou, studený pot s pocity na omdlení až samo omdlení. Bohužel se mi v životě několikrát toto vše stalo. Dost nepříjemné.

O tom, jak jsem si půsty hypoglykémii vyléčila jsem psala v tomto článku >>>

Takže když jsem se rozhodla pro půst, věděla jsem, že toto období musím přetrpět. A doufala jsem, že přijde euforie a zbystření, které následují po přejití organizmu na vnitřní výživu.

No uznejte, že protrpět takové martyrium kvůli jedinému dni by bylo plýtvání silami. Natož ho podstupovat každý týden.

Důkladně jsem se připravila a šla rovnou do 8 denního půstu.

To, co jsem v půstech zažila, najdete v mém e-booku Blahodárný půst a jeho 9 zázračných účinků. Už po prvním půstu jsem okamžitě věděla, že chci další a ještě delší.

Toužila jsem po té kráse, lehkosti bytí, osvobození, znovuzrozování, znovuobjevování sama sebe.

Na přednášce Deepaka Chopry v květnu 2014.

Po 12 denním půstu na jaře 2013 jsem pokračovala 16 denním půstem na jaře 2014 a pak také 21 denním půstem na podzim 2014. Půst jsem tentokrát přesunula na podzim, protože jsem leden až březen 2015 strávila v Indii.

Na podzim 2015 jsem se chystala na 40 denní půst, ale nešlo to. Byla tam STOPka. Nerozuměla jsem tomu. Prý mám pokračovat tím, čím většina lidí začíná – pravidelnými 1 až 3 denními půsty.

Tohle znám. Už jsem se naučila nemontovat rozum do věcí duše, tedy spíš se mi to už docela daří. Zpráva byla jasná, takže i když jsem jí nerozuměla, následovala jsem ji.

Je tedy lepší držet dlouhodobý půst jednou za čas nebo krátkodobý pravidelně a často? A kolik jich budete potřebovat, abyste své tělo zcela očistili?

Výborné jsou oba způsoby. Záleží na tom, čeho chcete dosáhnout. 

Z mého pohledu můžete dlouhodobý půst jednou za čas, tím myslím 1 až 3 týdny půstu 1 nebo 2 do roka, uskutečnit jako „velký úklid“ svého těla a také využít jako určitý předěl za lepší životosprávou. Nevyhnutelně se stane to, že když se pročistíte, budete citlivě vnímat kvalitu jídla. Alespoň ze začátku po půstu to bude opravdu citlivě. Jídlo, které vám neprospívá, jednoduše odhalíte a prostě ho už nebudete chtít.

Já jsem takto postupně vyřadila uzeniny, lahůdky – různé vlašáky, pochoutkové, chlebíčky, bílé pečivo, mléko, jogurty, většinu mléčných výrobků a po 21 denním půstu i cokoli z masa, vejce a alkohol.

Setkání s Danem Millmanem v září 2013.

Naopak jsem zařadila takové věci jako rostlinná mléka, luštěniny, mořské řasy nebo ghí. Koření jako je kurkuma, černá hořčice nebo černá sůl a začala denně pít jablečný ocet. To předtím v mém jídelníčku nebylo.

Že je to pořád velmi pestré, i když jsem skoro vegan, si přečtete v mém článku „Věrko, co vlastně jíš?“

Vše se stalo přirozeně, tak nějak samovolně. Do ničeho se nenutím. Naprosto jsem změnila postoj k jídlu, respektive k životu.

Například výživový specialista Martin Jelínek, šel do dlouhodobého půstu vyloženě se záměrem přestat jíst maso a také se mu to povedlo.

Vy můžete mít záměr třeba omezit užívání cukru, kávy, alkoholu nebo se zbavit závislosti na čokoládě, přílišném solení, kouření. Nebo „jen udělat velkou očistu“ jednou za čas.

Krátké půsty jsou fajn, je to výborná udržovačka, ale hluboký efekt jako dlouhé půsty nemají. Přijde mi výhodné krátký s dlouhým kombinovat, ale zase, jestli víte, co chcete, cesta se před vámi otevře sama. Takže vše je správně právě tak, jak to teď máte a děláte.

Rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým půstem vnímám asi tak, jako když doma běžně uklízíte nebo pořádně vygruntujete nebo dokonce vymalujete.

Představte si, že budete malovat a vyhradíte si na to několik dní. Všechno vyndáte ze skříní, abyste s nimi mohli posouvat. Věci z nich přetřídíte. Nepotřebnosti vyhodíte, něco rozdáte a skvosty dáte zpět do skříní. Ty možná přesunete na jiné místo než prve.

Možná pověsíte jiné obrázky a vymalujete barevně než jenom bíle.  Prostě všechno v bytě vám projde rukama a zamyslíte se nad tím. Buď to vrátíte na původní místo. Najdete místo nové a nebo se toho zbavíte. Tak tohle se přesně děje v těle, když držíme delší půst.

Je to jako bychom tělu vyhradili čas na kompletní vymalování s úklidem. Dáme mu možnost se vyčistit a přeskládat to, co jsme tam za ty roky dali.

A jak poznáte, že je vaše tělo úplně vyčištěné?

Mělo by to být poté, co si při půstu uděláte klystýr a ven z vás půjde čistá voda. Současně se vám na jazyku už nebude vytvářet povlak.

Já jsem výše uvedené po 21 denním půstu nezažila. Údajně k tomu dochází po 40 denním.