Maso pusť

Stala se mi zvláštní věc. Minulý týden ve čtvrtek jsem byla na semináři systemických konstelací, na kterém mi došly souvislosti mě podlamující kolena. Bylo mi potom velmi rozporuplně. Jako bych nechodila nohama po zemi, ale lítala kdesi v neurčitu. Pocity spíše nepříjemné v těle i v mysli.

Večer po semináři jsme měly s kamarádkami sraz. Šly jsme na večeři do restaurace. Už před tím, než jsem do restaurace došla, jsem myslela na to, co udělat, aby mi bylo dobře, abych se vrátila „nohama na zem.“

Jedna z prvních konstruktivních myšlenek byla dát si maso. V mém téměř veganství mě to překvapilo. Řekla jsem si, že uvidím, k čemu se rozhodnu, až budu sedět za stolem.

Nikdy jsem neřekla, že už nikdy maso jíst nebudu, že bych neměla, případně nesměla. K nejedení masa a taky k nepití alkoholu u mě došlo naprosto pozvolně a spontánně během 3 let, kdy jsem držela dlouhodobé půsty. Prostě to tak přišlo a je tudíž i možné, že to může zase odejít. I když si to moc nemyslím. Určitě ne v takové kvantitě a běžné (ne)kvalitě jako dříve.

O tom, co zažijete při půstu píšu ve svém e-booku zdarma Blahodárný půst a jeho 9 zázračných účinků.

Jedna kamarádka přišla „vyřízená z práce“. Při usedání ke stolu oznamovala, že k večeři si musí dát skleničku vína. Moje tělo reagovalo na představu. Že bych si dala taky? Uff, tak to by nešlo. To by mi podrazilo nohy úplně.

Zbylo dát si maso. Znovu jsem „změřila“ pocit v sobě, jestli je to to pravé pro tento okamžik. Pořád se zdálo, že ano. Prohlížela jsem menu a porovnávala s vnitřním pocitem. Vyhrál předkrm s grilovanými tygřími krevetami, jako hlavní jídlo jsem objednala salát s kozím sýrem.

Opravdu zvláštní pocit. Když jsem loupala první a pak každou ze tří krevet v ruce, cítila jsem její předchozí život. Poděkovala jsem jí, že mohu z jejího těla přijmout živiny pro své tělo. Že mi svým tělem předá to, co právě teď potřebuju. Kousala jsem krevetu v puse a naprosto vědomě, do poslední buňky svého těla ji vnímala. Před očima se mi mihly hutné vody oceánu, chlad vody, společenství jejích družek. V mysli jsem opakovala: „Děkuji, děkuji, děkuji.“

Polkla jsem. Prostoupily jsme se, staly jednou. Cítila jsem k ní hlubokou úctu, k sobě, k životu vůbec.

A pak jsem na facebooku viděla VIDEO Terez Kramerové. Vysvětlení bylo na světě.

A přesto nebo právě proto, že jsem tímto vědomým způsobem po dlouhé době jedla maso, vás chci pozvat k zamyšlení se nad množstvím konzumace a kvality masa.

Maso pusť

Všimla jsem si, že lidé, kteří jedí často maso, jsou tak nějak víc agresivní, ve stresu. U sebe jsem vnímala narůstající míru klidu poté, co jsem jedení masa snižovala.

Ne náhodou předkládá pan Ruediger Dahlke studie z Německa a Rakouska o souvislosti jedení masa z velkochovů s neetickým zacházením a porážkou zvířat a narůstající míry agrese mezi lidmi. Agrese je vystupňovaná až k tomu, že někomu lupne v hlavě, vlítne do školy a vystřílí tam děti. Případně sedne do náklaďáku a vjede na pěší zónu do chodců.

A co lidé, kteří mají vztah k masu jako ke kusu něčeho pod plastovou folií? Nevidí bytost, nevnímají součást života. Když jsem naposledy kupovala morkové kosti našemu vlčákovi, viděla jsem v masně tác s hromadou kachních krků. Dívala jsem se na ně a viděla hejno kejhajících kachen, jak jsme je mívali u nás na dvoře. Vidí tohle ještě někdo? Vidí někdo, co je ZA TÍM????

Kvalita nebo kvantita

A co kvalita? Byli jste někdy na domácí zabijačce nebo jedli z toho prasátka doma naložené a čerstvě vyuzené uzené? To je jiný level. Nakupujete maso vědomě? A víte vůbec, co kupujete?

Neříkám, že je tohle něčí vina. Jen je to možná touha po exkluzivitě a nakonec pohodlnost. Všechno co nejdříve bylo „nedostupné“, „exotické“ a měla to jen šlechta nebo velmi bohatí lidé, po tom ostatní prahnou. Tak se to stalo např. i s kávou, cukrem, auty, počítači a samozřejmě i s masem.

Moje babička vyprávěla, že doma jedli maso jen v neděli na oběd. Proč dneska někdo jí maso 3 x denně? Šunku ke snídani, svíčkovou k obědu a na večeři steak? Hovězí se tráví ve střevech až 8 hodin. Dovedete si představit, co na tohle říká naše tělo? A jak je na tom ranní svěžest, když tělo celou noc pracovalo …

Vlastní zkušenost? K nezaplacení!

Chtěla bych vás pozvat k tomu, abyste si na sobě vyzkoušeli, jestli vám bude omezením masa lépe na těle i na duchu. Netvrdím, že něco musíte nebo už nikdy nesmíte. Pro první pocit navrhuju bezmasé večeře. Sledujte pak, jak se cítíte ráno. Vyzkoušejte jeden týden bez masa v jakékoli jeho podobě – maso, uzeniny, paštiky, vývary.

Udělejte vlastní zkušenost a pak se rozhodněte, jestli něco ohledně masa chcete měnit. Pro inspiraci předkládám svůj pohled a zkušenost. Ostatní je na vás.